life advices

Buď užitečný.

28. june 2013 at 10:39 | written by Nik Herb
Chtěla jsem napsat článek. Článek s nějakou užitečnou radou pro život. Ale pak jsem si uvědomila, že vám moje rady můžu ukázat skrze jednotlivá videa. Videa nejsou mé výroby, ale výroby lidí, kteří jsou laskaví, milí a především ví, co se sluší a patří. Jo, nemůžu vás v patnácti letech poučovat, jak se máte chovat a přistupovat k životu. Ale ukázat vám přijatelný směr, kdy i když budete sami či se budete cítit zle. Můžete pomoct vy a na oplátku třeba jednou pomůže někdo vám. Jsou zde čtyři videa, ke každému si dovolím něco napsat. Bude vám to trvat zhruba dvacet minut, dvacet minut vašeho času investovaných do něčeho, co vás může rozplakat, změnit váš názor nebo vám ukázat, že s dobrou komunitou jde vytvořit krásný svět.













Když jsem viděla poprvé tohle video, rozplakalo mě. Nebylo to tím, že by bylo video smutné, ale tím, že jsem tak začernila své úsudky. V mých myšlenkách kolovalo, že státy jsou zkorumpované a vláda je na hovno, s prominutím. Neviděla jsem, jak úžasná může být společnost, kdybychom si navzájem pomáhali. Ne, opravdu. Zkuste na chvíli zavřít oči a představit si svět, kde by si lidé pomáhali. Ostatní by vám půjčili telefon, když byste si potřebovali zavolat. Podali vám peníze, které vám vypadly z kapsy. Pomohli vám s těžkým nákupem, když už byste byli staří. Dali vám květinu, když se cítíte smutná. Vodu po těžké práci. Vrátili vám telefon, který jste ztratili. Pomohli vám na nohy při pádu. Ze světa by se vytratila negativita, protože by vám vždycky někdo nějakým náhodným činem zlepšil den. Možná mám růžové brýle, ale mně samotné lichotí, když se na mě někdo krásně usměje, po tom co jsem mu uvolnila místo v MHD. Nebo mi poděkuje moje stará sousedka, když jí celou cestu domů nesu tašky. Nebo když se ztratil pejsek a já zavolala přes jeho známku na obojku majiteli, který si pro něj přijel. Všechno tohle nezpříjemnilo den jen lidem, kterým jsem pomohla, ale i mě.


Také by se lidé neměli hodnotit na základě toho, jak vypadají. Znám spoustu milých lidí, kteří nejsou bílí, a neznamená to, že by byli méněcenní nebo špatní. Jak už z druhého videa vyplývá i takoví lidé mohou být talentovaní a dávat světu přínosy. Mohou umět skvěle tančit, zpívat, sportovat. Jak vyplývá z celého článku. Lidé se narodili rovnocenní a jediná věc, která je může udělat méněcennými, jsou jejich činy. A už z toho důvodu vyplývá, že by si měli pomáhat nehledě na to, zda jsou příbuzní či ne. Měli by se respektovat a chápat. Silní jedinci by měli podporovat ty slabé, stejně jako jedinci se všemi smysly ty, kteří některý ze smyslů postrádají. Život by byl krásnější, kdybychom věděli, že i když jsme ztratili přátelé či rodinu, existuje pořád spousta lidí, na které se můžeme spolehnout. Na všem štěstí se nepodílí jen vaše rozhodnutí a to, jak se vám daří. Ale také lidé, kteří do něj zapadnou. Tak proč by to nemohli být i cizinci, i lidé s jinou barvou kůže? A to jsem vám chtěla dát jako užitečnou radu do života. Jednou až nás všechny rozeberou politici a příroda se dočista zblázní, všechno co bude potřeba bude lidské srdce, umět přiložit ruku k dílu, i pro lidi, které neznáte.
 
 

Advertisement